Vandenbosova metoda
Metoda, která byla publikována v říjnu 1959 - Armed forces Medical Journal. Metoda, jenž byla pojmenována po generálmajorovi Dr. Kermit Q. Vandenbosovi, jenž byl velitelem Wilford Hall USAF Medical Center, Lackland Air Force Base, v Texasu. Toto zařízení bylo největším zdravotnickým střediskem v letectvu.
V tomto článku byla poprvé popsána nová metoda léčby zarůstajícího nehtu, kdy ale příčinou zarůstání je příliš objemná, často granulující, tkáň nehtového valu. (Ve studii bylo ošetřeno 55 pacientů se 100% úspěšností).
Dr. Henri Chapeski a Dr. Jason R. Kovac publikovali v roce 2010 v Canadian Journal of Surgery výskedky jejich vlastní praxe, kdy během let 1988 - 2004 ošetřili 124 pacientů bez recidivy. Pouze u 2% pacientů uváděli ztrátu citlivosti ošetřeného palce. To je skvělý výsledek.
Roku 1987 Dr. Pearson a Dr. Bury v The Journal of Bone a Joint Surgery publikoval práci, ve které porovnávali zarůstající nehty s nehty na druhé noze a došli k závěru, že mezi nimi není rozdíl.
Výhodou Vandenbosovy metody je 0% rekurence a výborný kosmetický efekt. Nevýhodou je delší doba hojení.
Komplikací je mírné krvácení, hypergranulace v průběhu hojení a dle literatury možná ztráta citlivosti (2% pacientů).
Po zákroku je od třetího dne doporučována koupel ve slané vodě a pak větrat. Téměř vždy je přítomen Staphylococcus aureus, v tomto případě je to ovšem běžná ,,komplikace" a neřeší se. Kolem 40-50 dne po výkonu je vytvoří stroupek, který se kolem 130 dne odstraní.
Výhodou této metody je fakt, že ji mohou podstoupit i pacienti s onemocněním Diabetes Mellitus, ale musí před tímto zákrokem (se sekundárním hojením) podstoupit vyšetření téze kyslíku a nutné je také vyšetření žíly/cévy.
V České republice tuto metodu unikátně aplikuje MUDr. Vlasák, který provádí odstranění nehtových valů a nehet zůstává zcela nedotčen.