Nožičky miminek se vyvíjí a rostou

Většina dětí se rodí se zdravou nožičkou - v ČR 90%, ovšem v předškolním věku již nějakou ortopedickou patologií nebo deformitou trpí více jak polovina dětí. Nejvýraznější (abnormální) změny na nožičkách vidíme v batolecím věku.

Že musíme dávat pozor na výběr správné obuvi jíž víme (z předchozího článku ,,Zdravá dětská noha"), ale nesmíme zapomínat ani na správný výběr ponožek. Vybereme-li správně prostornou botu a nožičku v ní stlačíme elastickou ponožkou, ve které  prostor pro flexibilitu nohy chybí, s velkou pravděpodobností tím správnému vývoji nepomůžeme. 

Mohlo by se zdát, že dokud miminko nechodí, nemusíme věnovat jeho nožičkám přílišnou pozornost.  Opak je ale pravdou. Vlastně od samého počátku vývoje nožiček, tedy ještě v období před narozením, nesmíme na jejich správný vývoj zapomínat. Ani v tomto období nejsou nožičky našich ratolestí pasivní. Vyvíjí se a rostou. Je nutné dbát na správnou volbu a velikost oblečení a ponožek, kdy nesledujeme jen správnou délku oblečení jako celku, ale dáváme velký pozor i na samotnou délku ,,ťapiček", které i u miminek by měly být pohodlné, neupnuté a s nadměrkem. Mějme na paměti, že i tenká vrstva látky může malinké dětské prstíky utlačovat. 

Pokud nosíte miminko v nosítku nebo šátkujete, je vhodnější dávat overalky bez ,,ťapiček", látka v oblasti kotníků u ,,ťapičkových" variant může táhnout a krčit prstíky. 

V žádném případě na nožičky dětí, které ještě samostatně nechodí, nepatří botičky. Pokud dětem nasadíme boty dříve omezujeme tím jejich nohy v růstu a fyziologickém vývoji, omezujeme také citlivost a vnímání povrchu a v některých případech můžeme podpořit vznik tzv. Syndromu studených nohou. Aby se nožičky mohly samy zahřát, potřebují zkušenost. Musí poznat teplotní výkyvy a tyto se odnaučí, bude-li neustále uzavřena v teplých ponožkách či botách. Nohy samy o sobě mají skvělé termoregulační schopnosti a bosá chůze bez ponožek je navíc skvělým pomocníkem při otužování.

Opatrně volíme i velikost ponožek, vždy volné ve špičce a v oblasti kotníku. Utlačené prstíky se nemohou volně pohybovat, nebudou se dobře prokrvovat a budou chladné. Miminka nemají ještě dokonalou termoregulaci, proto se můžeme setkat s tím, že jejich ručičky, nožičky, bývají občas chladné. Je rozdíl, zda jsou nožičky chladné, studené nebo ledové až promodralé. Pokud jsou chladné a zároveň suché, je to známkou nedostatečného oblečení a je třeba ji více ,,zateplit", tedy například ve fusaku dát alespoň dvě vrstvy. Jedny obyčejné punčošky a na ně (dostatečně volné) teplé ponožky (merino,...). Pokud jsou nožičky studené a zároveň vlhké či lepkavé, nejspíše se zpotily. Jsou-li nožičky ledové až promodralé, musíme již intenzivně pátrat po příčině. 

Nejlepší volbou je volnost.  Je potřeba pamatovat na skutečnost, že až do tří let věku, je noha dítěte fyziologicky plochá. To znamená, že u takto malých dětí nevidíme klenbu a ani ji nehledáme. Od narození do tohoto období nabízíme nožkách maximální možnou volnost, nohám dopřáváme povrchy bohaté na podněty, tráva, písek, kamínky, zahrada, les, ale počítá se i koberec a neuklizené lego v dětském pokoji. Jen bude-li mít ploska dostatek podnětů, vytvoří se děťátku klenba právě tří let věku. Máte-li v rodině jako genetickou zátěž plochonoží, je nutná maximální možná prevence včetně dostatečné stimulace svalů nohy.

 Je krásné sledovat jak miminko, sundáme-li mu i ten nejmenší kousek látky, samovolně objevuje své tělo, prstíky, celé dolní končetiny zvedá výš a výš nad podložku, až se mu podaří ručičkou uchopit palec a dát si ho do úst. Je velmi důležité nožičky neomezovat a dát prostor jejich přirozenému vývoji.